Prší, prší, jen se leje...

Boskovice. 3.6.2007

 

... kam koníčci pojedeme?

 

            No, pokud se Lady a Nicka týče, asi by zůstali u těch luk. Ale my si na tuto deštivou neděli vymysleli výlet na závody do Boskovic. Holky - ty malé- tedy Anča, Sabča i Terča- se těší na voltiž, kterou poctivě nacvičovaly a o nějaké louce nechtějí ani slyšet a Bára poslední dobou tvrdě pracuje na Nickovi a na závody se tedy taky těší. Po chvilkovém váhání a přemýšlení, zda nezmokneme příliš, nakládáme tedy s menšími problémy koně a vyrážíme na cestu. Bohužel, Lady nesnáší příliš cizí koně a s Nickem bydlí každý v jiné stáji a nechodí spolu ani na pastvu. Chová se tedy k němu v přepravníku patřičně neurvale, a tak i přesto, že Jana jede s nimi ve vozíku, aby je usměrnila, se ho snaží celou cestu pokud možno sežrat. Ale Jana situaci s menším vypětím všech sil zvládá a šťastně dorážíme na místo. Tedy, sice šťastně, ale ne se vším, s čím jsme vyrazili.

 

            Přece jen, 7 lidí v pohybovadle a spousta věcí, to je už docela narváno. Snažil jsem se tedy dát co nejvíc do skříňky na sedla u vozíku, mezi tím i Bářin batoh.Ve snaze o co nejrychlejší odjezd, aby měla Lady raději starosti s udržováním rovnováhy, než s lynčováním Nicka, jsem dvířka blbě dovřel a batoh s penězi, všemi doklady, klíči od auta atd., vypadl. Bára vypadala v tu chvíli mnohem zeleněji než obvykle a počítám, že pouze moje úctyhodné šediny mě uchránily od toho, aby si to se mnou nevyřídila jako Lady s Nickem. Bleskově raději odpřahuji vozík a vyrážím zběsile zpět. Batoh nalézám naštěstí v pořádku kousek od Pohory na krajnici.

 

            Po návratu jdu za ostatními do místa konání závodů. První, co mi padne do oka, je bahnité, lopuchy porostlé malé opracoviště. No, nic moc, ale co se dá dělat. Rozhlížím se po kolbišti a dochází mi můj omyl. To, co jsem považoval za mizerné opracoviště je rozděleno páskou na dvě části a je to opracoviště i kolbiště dohromady. Zalituji, že jsme si výlet nerozmysleli. Na zdejším školním statku se totiž změnil ředitel, koně z hezkého areálu vyhnal a toto je vše, co se povedlo narychlo náhradou sehnat.

 

            Ale nakonec zůstáváme. Soutěže se rozbíhají malým skákáním, je zde jedno nepříjemné, ostré točení, očekávám zde zvláště na tomto terénu problémy a opravdu se daří nafotit pár chyb plynoucích z nepřiměřeného tempa.

 

              

 

          Po skončení předvádějí naše holky  voltiž.   Pochyboval jsem, zda bude Lady na tomto terénu vůbec ochotná chodit, ale ta se přímo překonávala! Chodila vzorně, krok i klus seděl do rytmu sestříhané muziky a na závěr předvedla za doprovodu kankánu krásný, energický cval. V těchto podmínkách výkon, za který jsme ji odpustili i její kanibalské sklony. Holky to měly těžší, zkuste cvičit s nohama obalenýma tak kilem bahna. Když chtěla Terka stoupnout do sedla, musela cvičky zahodit a ty jsme potom hledali v blátě. Ale snažily se a především se líbily i přihlížejícím, kteří vůbec jejich vystoupení nebrali jako obvyklou vyplňovací vatu.

 

             

 

           

 

            V Zm jsme měli želízko v ohni, Báru na Nickovi. Bylo to jejich první veřejné vystoupení, minule doma ve Lhotě z toho sešlo pro průtrž mračen a Nick zde předtím po opracovišti neustále chodil po zadních. Brali jsme to proto jako zkoušku na otrkání a pokus s nejistým výsledkem. O to mileji nás překvapil, když celý parkur v pohodě absolvoval, pouze z nepozornosti zakopl o jeden kolmáček a skončil čtvrtý.

 

           

 

            Soutěže v mini-maxech se Nick zúčastnil také. Začínalo se na 80 cm, přidávalo se po 10.Všichni tři soutěžící dospěli zdárně až do 110cm.

      

 

Na 120 vypadává první konkurent po dvojnásobné neposlušnosti, Nick stále lehce.

      

 

Další kolo: Nick 130, bez problémů. Poslední zúčastněný také, ne tak jeho jezdkyně. Ta se za skokem snáší do bláta kolbiště a Nick vítězí. Nečekané! Přidáte li si k těm 130 ještě 10cm kluzkého bláta, o které se koně odráželi níž, dá se říct, že to už by šlo.

 

         

 

       

 

        Po soutěži v jízdě zručnosti, které se s nadšením účastní všechna děcka, nakládáme a vyrážíme zpět do Arky.

         

 

         

 

Dost povedený výlet, ještě že jsme nejeli na ta luka!

sp