Hubertova jízda Lhota u Konice

            Blíží se 28.říjen a s ním již tradičně v tento den pořádaná Hubertova jízda ve Lhotě. Přípravy vrcholí, nervozita stoupá. Vše by mělo špičkově klapnout, aby naši přátelé a kamarádi neodjížděli z této akce, kterou pořádáme nejen pro sebe, ale především pro ně, zklamáni.

           

Zuzka šije stužky, stěhujeme parkur a vymýšlíme program. Jana Mikešová organizuje zázemí a občerstvení, narychlo finišuje s doděláním nových boxů pro koně, aby měli příchozí své svěřence kde ustájit, jelikož mnozí přijíždí již v pátek a zůstávají do neděle. Holky, tedy omlouvám se, spíše slečny Z.Francová s B. Krásnou, secvičují ukázku dresury. Jelikož jsme jim popsuli muziku (jo,ta starší generace, nic jim není vhod), ještě narychlo hledáme jinou, výběr padá na Rondo Veneziano.

           

Výběr data pro tuto slávu není náhodný, sám mám za mnoho let pořádání akcí v tento den vyzkoušeno, že je vždy hezky. Tak to vychází posledních, pokud si dobře vzpomínám, minimálně 30 let.

           

              Ráno se probouzím před šestou, kolem sedmé plánuji odjezd, abychom stihli vypulírovat koně a pomoci s čím bude třeba. Ale ouha! Letos to jaksi nefunguje. Za okny průtrž mračen a vypadá to, že jednak nikdo nedojede, jednak budeme muset program v tomto počasí velmi podstatným způsobem redukovat. Přesto s Terkou odjíždíme dle stanoveného plánu s neochvějnou vírou v lepší zítřky. Však vy zkušenější to znáte, že – poručíme větru, dešti!

 

   

 

Nakonec se třicet let zkušeností ukázalo jako správných. Přestává pršet a okolo 10. hodin začíná probleskovat sluníčko. I se vyklubal den jako vymalovaný, dokonce ani terén neklouže a vše může začít. Před polednem se začínají sjíždět koně, dostavil se jich tentokrát rekordní počet – 36 – a tak v poledne může být Hubertova jízda slavnostně zahájena.

 

  

 

Úvod patří Zuzce s Bárou s jejich ukázkou dresury. Nevím, jak ostatním, ale mně se holky docela dost líbily.

 

  

 

Poté vyráží do terénu liška představovaná sl .J. Válkovou následovaná po chvíli lotem koní pod vedením mastera Z. Francové na mé oblíbenkyni Hobby. Chtěl bych tímto poděkovat jednak výše zmíněné Zuzce a neméně Janě na Pinďovi, že mi daly cestou pozor na Terku, kterou jsem poprvé vypustil na koni do světa bez svého osobního dozoru. Tož holky, dík, máte to u mě.

 

Využívám nabídky p. Kubalíka z Benešova a jedeme se podívat na trasu na terasy u  silnice a brod, abychom mohli udělat pár fotek z terénu. A zde již máte pár snímků.

 

Jak vidíte, liška v podání Jarči překonává brod stylově a v tempu, inu jako štvané zvíře.

 

  

 

A jí v patách už se hrne lot koní, dychtivě sledující teplou stopu. Fotím a k dokonalému zážitku mi chybí snad už jen do oktávy sladěný štěkot foxhoundů.

 

  

 

Ale ten si dovedu bez problémů představit. Někteří z účastníků honu mají při překonávání přírodních překážek trochu problémy, ale vše dobře dopadlo.

 

     

 

Zato liška se po návratu jen směje! A Matylda vykecává s potomkem skromného jména, Juliem Caesarem.

 

  

 

Tak se mně při pohledu na ni a vzpomínku na brod vybavuje statistika parforsních honů v Anglii. Z 10honů liška 9x unikne, jedenkrát se zraní kůň a 8x jezdec. No, nám liška nakonec neunikla( byla pod bednou) a nikdo se nezranil. Zkrátka vše, jak má být.

 

Následuje vyhlášení nejkrásnějšího jezdce a koně a zároveň dočasného majitele ohonu (tato fakta nemají příčinnou souvislost) a vyhlášení vítězů Horáckého poháru.

 

  

 

 Nejúspěšnějším parkurovým jezdcem se stala L. Francová s Chelsea ze stáje Pavlov u Benešova, nejlepším dresurním jezdcem B. Krásná s koněm Bára z JK Arka. Byli oceněni ještě Navar s jezdkyní P. Francovou – velmi nadějná dvojice, která letos udělala obrovský pokrok a moc jim to přeju, a J. Válková.

 

  

 

Odpoledne pokračuje skokovými soutěžemi, vyřazovací skákání.

 

Vítězí sl. Žemličková s klisnou Charlotta, Druhá končí P. Francová s Navarem, třetí L.Francová s Chelsea. Čtvrtá je  v konkurenci velkých koní B. Krásná s Citou. Vzhledem k velikosti, k tomu, že Cita pravidelně neskáče a že to spolu zkoušely poprvé úctyhodný výkon.

 

        

        

 

Báro, pochvala.

 

            Po soutěži ve slalomu a jízdě zručnosti se den chýlí ke konci a po povídání s přáteli tu u kafe, tu u sklenice něčeho jiného a občerstvení koní se pomalu rozjíždíme domů.

     

Večer samozřejmě pokračuje společenská část, ale této jsem se bohužel nemohl zúčastnit a tak vám ji nemohu přiblížit.

 

Hubertova jízda viděna očima  Va